Současná věda a technologie nabízejí zdánlivě nekonečné možnosti sdílení poznatků, což vytváří dojem, že pokud nejsme neustále v obraze, věda nás předjede.
Tento pocit zároveň stimuluje potřebu zrychlení publikace vědeckých článků, což vedlo k vytvoření „šíleného množství článků v nejkritizovanějších časopisech“, jak podotkl profesor Michael Šebek v oblasti kybernetiky.
Tento trend ještě umocňuje zjištění, že od poloviny 20. století do prvního desetiletí 21. století je pozorován pokles v „průkopnických“ (disruptive) nebo „průlomových“ (breakthrough) výzkumech a technologických inovacích, jak je evidováno ve vědeckých studiích i patentech.
Tento trend byl potvrzen srovnáním celkové inovativnosti vynálezů z období 70. let 20. století.
Studie od Michaela Parka, Eriny Leahey a Russella J. Funka publikovaná v časopise Nature pod názvem „Papers and patents are becoming less disruptive over time“ se zaměřila na 45 milionů vědeckých studií a téměř 4 miliony patentů s použitím CD indexu, který hodnotí vědecký vliv daného článku.
Co se týče hodnocení průlomovosti, autoři se zaměřili na citační praxi: průlomová studie snižuje pravděpodobnost, že další výzkumy budou odkazovat na původní zdroje, a místo toho upřednostňují přímé citace z nové studie.
To znamená, že průlomový článek s vysokým CD indexem vytváří epistemologický přesah nebo diskontinuitu, což znamená, že „zastírá“ stopy svých předchůdců.
Zřídka se objevující významné vědecké objevy, jako je odhalení struktuy DNA v roce 1953, mohou být důsledkem postmoderního přístupu k „velkým vyprávěním“, jak popsal Jean-François Lyotard ve své práci z 70. let 20. století.
Lyotard odmítá tyto narativy jako zastaralé a definuje postmoderní vědu jako pluralitní soutěž různorodých teorií namísto testování hranic stávajícího paradigmatu.
Podle nedávných studií průměrná hodnota CD indexu klesá ve všech sledovaných vědních disciplínách.
Pokles CD indexu článků od roku 1945 do roku 2010 je 90 % a u patentů 78 %.
Zatímco studie neinterpretuje důvody tohoto poklesu, je patrné, že poměr vysoce průlomových studií se v zásadě nezměnil.
Autorům se podařilo ilustrovat svá zjištění sledováním klíčových slov ve vědecké literatuře.
Na rozdíl od slov evokujících tvůrčí tendence v 50. letech, dnes v literatuře převažují pojmy jako „zlepšit“ nebo „zdokonalit“.
Důležitým faktorem je čas.
Pokud společnost požaduje od vědců průlomové výsledky v krátkodobém horizontu, orientujeme jejich činnost více na diseminaci nebo komercializaci výsledků než na prohlubování výzkumu či objevování nových oblastí.
Převratnost v soukromém sektoru naráží na otázku času, který je čtvrtou dimenzí výzkumu.